Pokračování Godzilly se příběhově vůbec nepovedlo. Technicky to byl skvost, ale v dnešní pokročilé době vizuálních efektů to byla spíš povinnost a ne že nějaké překvapení.
Film je hloupý, má hloupou až retardovanou „zápletku“ s ještě debilnějším „twistem“ a ultimátně smutným otočením o 180° v podání hlavní ženské postavy. Postavy jsou to největší zlo z celého filmu. Otravní, hloupí, naivní – zkrátka napsaní debilně. Třeba K. Chandler: „Nenávidím Godzillu, zabila mi dítě!“ Jeho další scéna: „Musíme je zabít všechny, ale hlavně Godzillu, zabila mi dítě!“
Devastace, efekty, design monster a jejich souboje jsou to jediné (logicky) očekávané sousto a je chutné. I tak ale, kdo neviděl, nedoporučuji, pokud si myslíte, že Vás film potěší. Pokud u filmu plánujete mrkat v jeho průběhu do mobilu, tak potom jste v pohodě. Film má totiž tendenci se příběhově ocitat co pět minut na různých koutech planety (jakože naše skupinka postav cestuje z Antarktidy (v lehkých podzimních bundách) do Mexika a vůbec to jejich organismus netrápí… Ale já vím, je to hnidopišství. Tak si počkejte na finální usmiřovačku Very Famigy… U were warned…
- Design monster a jejich bitky
- Alespoň malá spravedlnost na konci filmu
- Samozřejmě první potitulková scéna
- Ending credits ukazující život po událostech
- Druhá potitulková scéna/still, na očekávaný sequel
- Popření fyzikálních, chemických a biologických efektů na člověka (tlak, radiace, teplota)
- Asi nejvíc za zmínku stojí „Vypustili jsme monstra, aby nastolila nový řád, ale nečekali jsme, že budou pustošit planetu.“ – v tom okamžiku mi spadla čelist a pochopil jsem, že film nesmíte brát vážně
- Příběhově nulové, zvraty k smíchu, V. Famiga v jejím vysvětlovacím proslovu absolutně k smíchu
- Ukrutně nesympatické postavy v čele s Verou Famigou, K. Chandlerem a tou holkou
- Milion nelogičností jak v postupu příběhu, tak v různých dialozích
- Ken Watanabe a jeho „wtf udivený pohled“ památný z jedničky, je i zde. Asi 100x!
