Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

Filmové resty: Ex Machina

Žijeme v době, kdy se už reálně mluví o vytvoření umělé inteligence a vypadá to, že se jí možná v následujících letech klidně můžeme dočkat. Stejně tak toto téma odjakživa lákalo všechny autory sci-fi literatury. Zajímavý komorní počin režiséra Alexe Garlanda zachycuje, jak by to mohlo vypadat.

Sci-fi snímek o robotce, která si uvědomuje samu sebe, zahrnuje tři postavy a vyvolává spoustu otázek. Co je vlastně správné ve vztahu k uměle vytvořenému životu. A jde vlastně o život? O skutečný život?

Bohatý génius Nathan si pozve do svého futuristického domu v horách jednoho ze svých zaměstnanců, aby se u něj celý týden podílel na unikátním experimentu. Mladý Caleb má jediný úkol, interakci s Avou. Ava je uměle vytvořená humanoidní robotí žena. Je zavřena ve svém „pokoji“ a Caleb za ní začne docházet, přes ochranné sklo si s ní povídá a Nathan sleduje její reakce, aby mohl vyhodnotit, zda se chová skutečně jako živá bytost a ne stroj. I to je Calebův úkol, zjistit, zda by ji sám mohl podle jejího chování považovat za umělého člověka. Ovšem, jak už to tak bývá, není vše tak, jak se zdá.

Celým filmem se táhne zvláštní atmosféra, zřejmě proto, že se děje účastní jen tři postavy a kromě mluveného slova neobsahuje moc prostoru pro nějakou dynamiku. Rozhovory jsou chvílemi trochu nudné, ale přesto nejsou zbytečné a Vy, jako divák, společně s Calebem, se snažíte odhalit, „co se tady sakra děje“ a „co mi uniká“? Napětí střídá strach a očekávání. Všichni jsou podezřelí a autor vše natahuje a jednoduše jen tak něco na diváka nevybalí. Častokrát jako by na něj křičel: „Přijď si na to sám!“

Nabízí otázky, názory a fakta, ovšem ne odpovědi. A to je dobře. Divák, tak má o čem přemýšlet a může si sám udělat názor na události v poslední čtvrtině filmu. Bohužel celý zvrat a závěr působí proti předchozímu dění tak nějak odbytý, neúplný, nedotažený, a to je škoda. Celá ta dramatičnost mohla být mnohem více využita, vždyť jsme na ni čekali skoro sto minut.

Komorní filmy jako je tento, kde se objeví jen pár postav, jsou náročné pro herce i režiséra. Jsou v podstatě na očích celý film a mají maximální diváckou pozornost, takže musí opravdu hrát. Není to, jako když se herecký výkon schová mezi dalších deset postav, protože se tolik nedostane „ke slovu“. Herecké výkony jsou to, na čem film stojí. Celé trio, Oscar Isaac, Domhnall Gleeson a Alicia Vikander, to hraje skvěle, hlavně poslední jmenovaná. Každý JE svou postavou a věříte jim úplně všechno. Nutno zmínit, že roli Caleba režisér Garland psal Gleesonovi na tělo.

Rozhodně jde o poměrně zajímavý a částečně originální snímek. Filmy zabývající se umělou inteligencí v sobě mají cosi tajemného a děsivého. Toto téma bylo, je a bude stále aktuální a ještě se dočkáme spousty dalších filmů, kde na něj budeme nahlížet z dalších a dalších úhlů. Tento bude patřit někam doprostřed. Klasická otázka. Pustil bych si jej znova? Za rok, za dva asi ano. V tomto případě to ale nic neznamená. Druhé nebo třetí zhlédnutí už zřejmě nic nového nepřinese.

Ex Machina
Orig. název: Ex Machina
Premiéra: 30. 4. 2015
Délka: 108 min
Režie: Alex Garland
Hrají: Domhnall Gleeson, Oscar Isaac, Alicia Vikander a další

Hodnocení: Vše to stojí na třech hercích, kteří táhnou celý film. Režisér Garland dokázal kolem postav vytvořit hutnou atmosféru a tu využil jako důležitý prvek pro definici tónu celého vyprávění.

75%