Od roku 2012 až do roku 2015 jsme v kinech mohli každý rok vidět jeden díl ze série Hunger Games. Mě trailery ani obsazení nenalákaly, ale když se to teď před pár týdny každý pátek objevilo v televizi, kde stejně nic lepšího nebylo, rozhodl jsem se dohnat co jsem zameškal.

Hned na začátku musím říct, že nechápu, proč se kolem toho tolik nadělalo. První díl sice přišel se zajímavou myšlenkou, dle knižní předlohy, a měl docela dobrou atmosféru. Každý rok se utká 24 mladých chlapců a dívek z dvanácti krajů v aréně v souboji na život a na smrt, což má být připomenutí temných časů minulosti, z kterých vzešel Panem, země na území bývalých států Severní Ameriky. To vše je vlastně jen drsná reality show pro vyšší vrstvy žijící v hlavním městě zvaném Kapitol. Po prvním díle se začne schylovat k revoluci a boj za skutečnou svobodu stojí hodně životů.

Obsazení už tak dobré nebylo. Jediný kdo mě bavil byl Donald Sutherland, v podstatě v roli záporáka, a Woody Harrelson. Hlavní role v podání Jennifer Lawrence a Joshe Hutchersona, později i Liama Hemswortha se mi prostě nelíbily. Jeden vedle druhého byli nudní, nezajímaví a vlastně mi nakonec bylo jedno, co s nimi bude, což by asi nemělo. Žádný vztah k hrdinům a už vůbec, že bych jim fandil nebo něco podobného.

Věřím, že v knižní podobě jde o bestseller, ale filmové zpracování nepovažuji za nic světoborného. Jde o průměrnou a hlavně dlouho příběhovou linku, co vám občas zahraje na city. Přece jen, navzájem se vraždící děti a spousta beznaděje a zoufalství na každém kroku, to se dotkne snad každého, minimálně na začátku. Filmaři chtěli z předlohy vytřískat maximum a z pohledů financí se jim to povedlo, i když tržby u dvou posledních dílů klesaly. Obsahově to ale neustále ztrácelo a bylo čím dál nudnější.

Z mého pohledu tam chyběl tahoun, někdo kým měla být Jennifer Lawrence, ale ta nemá na to utáhnout čtyři filmy svým nevýrazným výkonem v hlavní roli. Neviděl jsem film, kde by předvedla cokoliv nadprůměrného. V X-Menech je hrozná, v Terapii láskou mi vyloženě lezla na nervy a Pasažéry jsem ještě neviděl, ale nemůžu souhlasit s Hollywoodem, že je to taková herečka, jakou z ní všichni dělají. Tady nebyla ani sexy, ani roztomilá, ani drsná, ani cool, ani zajímavá a koneckonců ani uvěřitelná. Tvůrci možná chtěli až příliš vykreslit všechny charaktery, a tak téměř celá série trpí jakousi vadou co se týče tempa a konsistence. Ale jednička je rozhodně nejlepší.

Mé průměrné hodnocení celého čtyř dílného příběhu je okolo 40%. Asi nebudu cílovka a všichni, co to hltali a fandí slečně Lawrencové mi dají minimálně „To mě štve!“. Naštěstí pro filmaře to tak je, že každý máme jiný vkus a jiný názor.